Masopustní bar

  Dnes je Popeleční středa, a včera večer jsme u brášky s jeho kamarády měli masopustní bar. Měli vynikající koblížky, dobroty a spoustu vína. Můj milý naštěstí odešel včas, takže nezažil, co se dál dělo. Asi po hodince a půl, odešel jeden kněz, ale přišel ještě jiný. Ten donesl ještě další láhve (3) vína, chipsy a tyčinky, a když jsem mu šla pomoci s těmi věcmi, tak jsme se začali bavit o medovici. Vůbec nevím, jak na to přišla řeč, ale slíbil mi, že mi poté dá ochutnat.

  Všichni jsme byli v dobré náladě, povídali si a vše rychle mizelo. Rozpustili jsme to kolem půl jedné, ještě jsem tam umyla nádobí a trochu uklidila. Když jsem odcházela vůbec by mě nenapadlo, že tam na mě bude čekat. A nabídl mi, jestli teda ještě nejdu ochutnat tu medovici. Já byla v dobré rozmaru, a řekla, proč ne? (… dokážete si představit, těch x důvodů, proč ne?) Nenajezená, v sobě x dcl vína, skoro žádné nealko.

Ochutnala jsem trochu medovice, a povím Vám teda dobrota to byla.  Provedl mě po kuchyni, skladech atd. Měl na mě při odchodu čekat můj milý, ale naštěstí brzy usnul, a nečekal. Vůbec nevím, jak bych mu to vysvětlovala.

 Skvěle jsme se bavili, dolil mi ještě dalšího panáka, kterého jsme jen ochutnala, a pak se mi udělalo zle.

Došla jsme na toaletu, a pak začíná moje okno, neboť nevím, jak jsme se z WC dostala do pokoje pro hosty, kde jsem na sedačce spala až do rána.

Ráno mě přišel vzbudit, a dali jsme si ještě společnou snídani. Omluvila jsem se, ale vzal to v pohodě. Říkal, že mě bere jako dceru, potěšilo mě to. Nabalil mi ještě plnou tašku věcí, a já odešla.

S pocitem trapnosti ze zvracení, nadšená štědrostí, s bolavou hlavou ..